Colours (Kaluž) of Ostrava

Ahoj Charmings!
Už dlouho jsem nesepsala nějaký klasický deníčkovský článek, ve kterém bych popsala, co vlastně dělám, když nebloguji. Možná to někoho zajímá (jo Luci, tolik si zase nevěř :D). Takové články nepíšu moc často, právě proto, že nedělám nic extra zvláštního. Kdo by četl článek o tom, jak makám v práci? Ale tento víkend bylo něco jinak, naskytla se mi příležitost jít na jednu akci, na které by správný Ostravák alespoň jednou za život měl být. Myšleno samozřejmě v legraci :)

Znáte ten pocit, když žijete celý život v Ostravě, ale na Colours of Ostrava jste nikdy nebyli? Já už ne! Ale abych se přiznala, mohlo to tak být i nadále. Takže jak jsem se tam vlastně dostala?

Asi měsíc zpět mi kamarádka se kterou jsem byla v Barceloně napsala, jaké směny mám 16. a 17. července. Odepsala jsem, že ranní a další den volno, a čekala jsem, co se vlastně bude dít. Protože pokud mi píše M. není to nikdy jen tak, vždy příjde s nějakou peckou. A byla to pecka. V odpovědi stálo: "Výborně, jdeme na Colours of Ostrava, vyhrála jsem lístky!". A tak nás čekal měsíc čekání na festival a zároveň i na tu druhou, protože bydlíme v dost vzdálených městech, takže se bohužel vidíme jenom o takových velkých akcích. O víkendu ale konečně přijela a šly jsme na festival.

Vůbec jsem netušila, jak se tam dostat, protože jsem nikdy v Dolních Vítkovicích nebyla, ale bylo mi jasné, že nás tam dav zavede. Nakonec se tak stalo a my se ocitly před branami festivalu. Našly jsme naši přepážku (pro hosty!, ale samozřejmě i pro lidi, kteří nějakým způsobem lístek vyhráli :D), kde se vydávaly lístky a vešly jsme dovnitř.



Možná bych měla zmínit, že celý den (šly jsme až na den třetí, i když jsme měly vstupenku na všechny čtyři dny) pršelo jako z konve, takže jsme všichni byli v pláštěnkách, ale to vůbec nevadilo, o to byl festival barevnější. Nikdy jsem neviděla tolik pláštěnek pohromadě.

Když jsme vešly dovnitř, šly jsme se trochu porozhlédnout. Ostrava je industriální město a festival se koná právě v Dolních Vítkovicích, tedy poblíž Vysokých Pecí. Je to trochu paradox, když se festival nese v duchu barev.


Colours je festival, na kterém se rozhodně nenudíte. Naopak je velký problém se rozhodnout, kterou stage zvolíte, protože tolik interpretů je opravdu těžké stihnout. My se nakonec rozhodly, že určitě musíme vidět Caro Emerald a Kodaline, protože tito interpreti (a samozřejmě i další) byli považováni za největší hvězdy festivalu.

Hned na začátku jsme si s M. daly na posilněnou Jack Daniels (a taky proto, že byla šílená zima, takže jsme se zahřály) a omrkly snad celý obrovský areál. Náhodou jsme pak narazily na koncert Lake Malawi, které jsem nikdy nějak neposlouchala, vždy šli mimo mě. Musím ale říct, že hráli skvěle a frontman Albert byl velmi milý.


Dále nás čekal koncert Caro, která koncertovala v České republice úplně poprvé a vyloženě si to užívala. A měla parádní outfit, to se musí ocenit! :D Omluvte můj prosím nezaostřující foťák na druhé fotce. Přibližování na mém telefonu prostě asi nejde :D


Hned po Caro jsme se vydaly si sehnat nějakou večeři. Nakonec jsme se rozhodly pro Maxi palačinky, které byly opravdu výborné. Zrovna v tu dobu asi dvě minuty nepršelo, takže jsme se radovaly, jak si alespoň jeden koncert užijeme bez deště. Marně. Rozpršelo se v moment, kdy jsme se přesunuly opět k hlavní stage. 

O poslední (a nejlepší!) vystoupení se postarala kapela Kodaline. Můžete mi říct, kde jsem posledních 22 a půl let žila, když jsem tu kapelu neznala? Nevěděla jsem, co od nich čekat a totálně jsem si je zamilovala! Poslouchám je teď pořád dokola, dokonce i při psaní tohodle článku (což bych neměla dělat, protože si pak zpívám a trvá mi to dvakrát tolik). Byla to parádní tečka za celým deštivým dnem.


Jsem moc ráda, že jsem dostala možnost se na tento festival podívat. Nejen, že jsem si užila skvělý deštivý den, ale také jsem poznala i jednu skvělou kapelu. Teď už jenom doufat, že po 8 hodinách strávených na dešti, nechytnu nějakou angínu!

A co vy? Byl někdo z vás na tomto festivalu? Jaký den? A jaký interpret se vám líbil nejvíc? :)

Štítky: ,